Současnost

Město Jirkov leží ve výšce kolem 300 m n.m. na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhlené pánve. Blízký Chomutov s Jirkovem sousedí na jihu a je od města oddělen pouze okružní silnicí. Centra obou měst jsou od sebe vzdálena 6 km. Na jihovýchod ve vzdálenosti 2 km od centra města leží obec Otvice, na sever od Jirkova je 3 km vzdálená Vysoká Pec. K městu katastrálně náleží obce Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská.

Mikroregion je situován na frekventované trase železniční dopravy, Jirkov má dvě vlaková nádraží, jedno konečné na samostatné trati, druhá stanice je na koridoru Chomutov - Most. S vnitrozemím je město spojeno sítí autobusových linek dopravního podniku, kterým je spolu s Chomutovem zřizovatelem. Městy zřízený Dopravní podnik Chomutova a Jirkova v propojené aglomeraci provozuje také pravidelné linky autobusů a trolejbusů MHD.

Historické jádro Jirkova je obklopeno věncem několika sídlišť a městských částí. Mnohé původní části města již zanikly nebo splynuly s novými, například Horní Cech v oblasti dnešní Vinařické a Žižkovy ulice nebo čtvrť Na Bělidle v místech dnešních tenisových a volejbalových kurtů. V podvědomí obyvatel zůstává pouze Nový Březenec v západní části města, ačkoli toto pojmenování nese už jen jedna ulice v této lokalitě.

Moderních sídlišť je v Jirkově pět. Stavba prvního z nich, Osady (dříve Osada Julia Fučíka), byla zahájena v roce 1947, v pol. 50. let začaly růst Nové Ervěnice, poslední sídliště v Československu stavěné z cihel. Během první půle 70. let vyrostlo sídliště Vinařická I., počátkem 80. let se začala budovat sídliště Jirkov - střed a rozsáhlé komplexy panelových domů v oblasti nad přivaděčem vody, sídliště Vinařická II. Zde byl v roce 1993 dokončen poslední panelový dům. Dnes v Jirkově probíhá výstavba nových rodinných domů ve 4 koloniích.

Ve městě v roce 2009 žilo nejvíce obyvatel v jeho historii. K 31. 12. 2009 v něm žilo 20 750 lidí. Spolu se spádovými obcemi Jirkov čítal k uvedenému datu 21 540 obyvatel. K 31.12.2011 byl počet obyvatel Jirkova a spádových obcí 21 287 obyvatel.

Současné město během posledních šedesáti let velmi změnilo tvář. Novodobý Jirkov totiž potkal stejný osud jako řadu měst v sudetoněmeckém pohraničí, když došlo k radikální obměně obyvatel po osvobození Československa. Skladbu obyvatelstva navíc měnily možnosti pracovního uplatnění a získání bytu. Ta do města zvláště v 80. a počátkem 90. let přilákala řadu lidí, kteří k novému domovu nezískali patriotický vztah. Projevuje se to nízkým zájmem o účast při volbách do obecního zastupitelstva i při spolupráci v řešení komunálních problémů.

Vývoj a podobu města navíc poznamenala industrializace zdejší oblasti se všemi jejími důsledky. Město a jeho obyvatelé byli často zasaženi smogovými kalamitami. Jirkov se velmi rychle rozrůstal na úkor zeleně i řady nenávratně zničených historických památek. Jen při výstavbě sídliště Jirkov-střed padlo za oběť 71 domů v historické části města.

Změny společenského ovzduší po listopadu 1989 přinesly pozitiva předně v oblasti životního prostředí. V Jirkově zcela zanikl průmysl, významnějším podnikem je jen pobočka firmy Preciosa, která nijak životní prostředí nezatěžuje. Posun nastal i z hlediska zatížení města automobilovou dopravou. Jirkov a Chomutov od roku 1995 zřídily hromadnou trolejbusovou dopravu obyvatel. Mimo Jirkov byl už koncem 80. let odkloněn hlavní tah automobilové dopravy po nové silnici č. 13.

Druhou sférou, která zaznamenala výraznou polistopadovou změnu, je společenský a kulturní život. Jirkov je tak dnes pořádáním řady tradičních kulturních akcí dobře zapsán do podvědomí obyvatel České republiky. Rozmach zaznamenaly i sportovní kluby, které město reprezentují ve vysokých republikových soutěžích.

Dnešní Jirkov je z demografického hlediska jedním z nejmladších měst České republiky. Ve městě působí 15 školních zařízení. Aktivně činných je přes 60 zájmových organizací včetně sportovních klubů a základní umělecká škola, které významně ovlivňují společenskou atmosféru ve městě. O tradici mnoha společenských akcí pro širokou veřejnost se zasloužila i samotný městský úřad, v jehož majetku je od poloviny 90. let zámek Červený Hrádek, dnešní centrum kulturního dění v Jirkově. Město má 2 galerie, od roku 1991 městskou galerii a od roku 1996 galerii zámeckou. Řada kulturních akcí probíhá také v Kulturním domě Zdeňka Glückseliga v Nových Ervěnicích a nově také v Kulturním domě Jirkov. V centru města se i přes všeobecný úpadek zájmu lidí daří provozu kina Květen.

Pýchou města jsou špičková pěvecká tělesa úspěšná i v zahranič, a to Ženský komorní sbor a smíšený sbor Vox cantabilis.

Rozvoj sportu je patrný především v aktivitě sportovních klubů. Slyšet je o úspěších extraligových kadetů volejbalového klubu. V roce 2010 byl dokončen sportovní areál, který nabízí širokou paletu sportovního využití včetně atletiky. Ke volnočasovým aktivitám obyvatel slouží nově zrekonstruované koupaliště na Červeném Hrádku koncipované jako sportovní areál zdraví, který je vhodný pro aktivní odpočinek celé rodiny. Jsou tu travnaté pláže, bazén pro plavce a brouzdaliště se skluzavkou pro nejmenší, kurty pro volejbal a tenis, minigolf, lodičky a dětské hřiště. Restaurace a kiosky poskytují stravování po celý den. Pro zimní sporty jsou postaveny lyžařské areály v Pyšné, Svahové, Mezihoří i na Klínovci. V Jirkově a okolí jsou již řadu let užívány značené i neoficiální cyklostezky. Občan Jirkova může navštěvovat některý ze sportovních klubů a organizací, vyžít se na množství značených cyklotras, nebo se zúčastnit některé sportovní akce pořádané městem. Jednou z takovýchto sportovních akcí je Jirkovský Crossmarathon, pořádáný vždy v červnu. S ohledem na počet obyvatel mikroregionu je dále využíván i nedaleký areál koupaliště Kamencového jezera u Chomutova.

Významné kroky ke spolupráci se zahraničními partnery vedení města vykonalo už koncem 90. let a byly završeny úspěchem. O vzájemné spolupráci v oblasti sportu, kultury a o výměně zkušeností v komunální politice město v květnu 2002 podepsalo spolupráci se saským městem Brand-Erbisdorf.

Ještě nedávno průmyslovými dopady velmi zatížená aglomerace je dnes v souladu s vládní koncepcí o ochraně a budování životního prostředí ozdravena. Díky naplněným záměrům města se tak Jirkov opět stává vyhledávaným turistickým cílem.